(Fotky) Rybníková seance s Verčou (Patreon)

Když jsme s Verčou dofili ty dvě série u mojí ségry v pokoji a v posteli (:D), tak .. ačkoli to je podivný, jeden z nás toho ještě pořád neměl dost. A byla to Verča :D Já už měl svoje fotografický potřeby plně ukojený, navíc venku v ten den bylo všechno, jenom ne hezky a tak jsem se taktně dovolil, zda-li bych Verču mohl odvízt rovnou na vlak a jít si po svejch..

A pravda je taková, že jsem se zcela nesetkal s úspěchem, poněvadž vlak nejezdí, kdy já chci a Verunce ještě zbývalo dost času (a především modelkovské energie!) na minimálně jednu další celou sérii, nebo aspoň na jeden výtečnej párek v rohlíku z benzinky (na což jsem spolíhal) :D

S hlavou nastavenou na pojídání benzinkových prasáren odjíždíme lesem ku Letovicím, když v tom Verča uvidí rybník, kde naši sousedi před pár dny čerstvě postavili molo tak skvostný, že neexistuje šance, aby kdokoli jel okolo, nezajásal a nechtěl se tam jít projít.. nebo v našem případě vyfotit. A stejně na tom byla i Verča. HEJ TADY! Tady musíme fotit! ..

Čumim na Verču, čumim na molo, čumim okolo.. Neexistuje z mýho pohledu jedinej úhel, ze kterýho by bylo možný to vyfotit tak, aby se mi to líbilo a chci jet dál, ale nemůžu. Když vidím Verčiny prosebný očička jak z animovanýho filmu.. jak byla roztomilá, miloučká jak malá holčička, co od tatínka chce v obchodě koupit tyhle růžový bobnbónky... Tak jsem prostě musel zastavit, vytáhnout foťák a jít na to. :D achjo! :D

Neříkám, že to byla pohroma, ale částečně jsem se tak cítil. Z jedné strany hnusnej tmavej les a vypálená tráva, z druhé strany nevzhledný moderní chaty a z dalších dvou stran bych musel být na loďce ve vodě, ale loďka neexistovala. Achjo! :D

Mám slušnej fotografickej HACK. Když je všechno v piči, dej tomu klobouk. :D Takže jsem Verunce na hlavu nasadil mou chabou napodobeninu módního doplňku a nechal ji, ať mi teda ukáže, co všechno v sobě ještě v ten den má...

A vlastně si pamatuju, že jsem se v prvních chvílích divil, že to není až tak špatný, jak jsem očekával... v dalších chvílich jsem pak uznale pokyvoval jak jí to jde, abych nakonec jásavě a radostně pobíhal sem a tam a hledal tady jeden malej úhlíček a záběr a tady zase druhej a jinej... a to už jsem samozřejmě byl zase nadšenej, rozfocenej a rozradostněnej, že děláme uměníčko! :))

Vlastně mi to docela připomíná situaci, kdy se chlap udělá a dál už nechce, ale když ženská nedá pokoj, tak druhý kolo je možný.. a někdy i výživnější! :D ... ALE TO ODSKAKUJU.

Nakonec jsme dofotili, sousedi, kterým patří rybník i molo mě poprosili, abych jim pak poslal nějaký výsledný fotky (což mám trochu strach) :D ... a pak mi ještě volala teta, že starej strejda odvedle, se kterym už roky nemluvíme jí zaníceně popisoval, že někdo TY BRĎO fotil nahatou TY BRĎO holku na mole u rybníka a že je moc rád, že si pořídil ten dalekohled na srnky :D

Takže tak... Zlepšil jsem ten den nakonec život několika lidem a vlastně i sobě :)) ... takže.. dobrá práce. :D PS: Zdravím vás Orlenu v Krkonoších, kde tohle píšu. Je tady krásně! :))