NIKI - suitcase (uncensored) / kufr (bezcenzury) - II. (Patreon)

EN - I'll be more specific this time. I have already experienced 3 types of workshops. The first was - 1 model and 10 photographers. Everyone takes the same photos and you never take individual photos to your portfolio. The second is 1 model who is photographed by 1-2 photographers. If it is the case that one photographer assists the other and helps him keep the scene in the ideal setting, this is also a good option. And the third option is the best - during the day you learn the theory and then you have 4 individual photo shoots of 1 hour each time with a different model at different locations. When I went to Germany to see Joakim, I had no idea what kind of organization it was. In the end it turned out to be variant 2. It had themed blocks. He told a certain topic, tricks, showed in practice when taking photos. Then we took pictures. I went third. While the Spaniard and the German were taking pictures in front of me, I was looking for props to use. The first thing I found was a guitar and the second thing that caught my eye was a suitcase. When it was my turn, I took Niki aside and we agreed that my photo shoot with her would be different. The guys in front of me blindly repeated the same poses with Niki and took pictures of the same thing that Joakim showed them. I had a different goal. To take photos in the spirit of my busy hand photography, and only after I had wasted ideas did I reach for posing.

  Every photo shoot has its own conditions - the light that day, the mood of the model or, like here - 30 degree heat in a hot studio in the middle of the city and limited time. I don't know if we each had 10-15-20 minutes, but it was a super fast photo shoot. It was fast and furious, after each set, I was baked and went to sit outside the studio in the corridor. Take a breath and go through the photos. I didn't have time to check the photos at all during the shoot. I set up the camera and we drove straight away. And the result, I'm thrilled. Both from the photos and from the fact that I have really come a long way since the first WS in 2017 and now. I know what I'm doing, why I'm doing it, I can do it even under pressure. For me, the most important thing - unlike the other participants, I brought a large number of absolutely unique photos. And I fulfilled one of my goals - taking a photo with Niki. When you want something, there is always a way.

CZ - Tentokrát budu více konkrétní. Zažil jsem už 3 typy workshopů. První byl - 1 modelka a 10 fotografů. Všichni fotí to samé a nikdy si neodvezete individuální fotky do svého portfolia. Druhý je 1 modelka, kterou fotí od 1-2 fotografů. Pokud je to tak, že jeden fotograf asistuje tomu druhému a pomáhá mu udržet scénu v ideálním nastavení je to taky dobrá varianta. A třetí varianta je ta nejlepší - během dne se dozvíte teorii a pak máte 4 samotné focení á 1hod pokaždé s jinou modelkou na různých lokacích. Když jsem jel do Německa za Joakimem, vůbec jsem netušil jaký to vlastně organizuje. Nakonec se ukázalo, že je to varianta 2. Měl tématické bloky. Řekl určité téma, triky, ukázal v praxi při focení. Pak jsme fotili my. Já šel třetí. Zatímco španěl a němec fotili přede mnou já hledal rekvizity které bych použil. První co jsem našel byla kytara a druhá věc co mně zaujala byla kufr. Když jsem šel na řadu vzal jsem si Niki stranou a domluvili jsme se, že to moje focení s ní bude probíhat jinak. Kluci přede mnou slepě opakovali s Niki stejné pózy a fotili to samé co jim ukazoval Joakim. Já měl jiný cíl. Odvést si fotky v duchu svého focení zaměstnané ruce a až jsem vyplýtval nápady teprve pak jsem šáhnul k pózovaní. 

  Každé focení má své podmínky - světlo který ten den je, nálada modelky nebo jako tady - 30 ti stupňové vedro v rozpáleném atelieru uprostřed města a omezený čas. Nevím jestli jsme každý měli 10 - 15 - 20 minut, ale bylo to super rychle focení.  Bylo to rychle a zběsile, po každé sérii, jsem byl upečený a šel jsem si sednout ven z atelieru na chodbu. Vydýchat se a projít fotky. Během focení jsem vůbec neměl čas na nějaké kontrolování fotek. Nastavil jsem foťák a rovnou jsme jeli.  A výsledek, jsem nadšený. Jak z fotek tak z toho, že jsem opravdu ušel obrovský kus cesty od prvního WS v 2017 a ted. Vím co dělám, proč to dělám, zvládnu to i pod tlakem. Pro mně to nejdůležitější - narozdíl od ostatních účastníků jsem si přivezl velkou část naprosto unikátních fotek. A splnil jsem si jeden z cílů - focení s Niki. Když něco chcete, cesta se vždy najde.

SONY A7 IV - SONY GM 50MM F1,2 - F2,0 1/200 ISO 100