Home Creators Posts Import Register Favorites Logout

Content

Bylo jedno z těch pomalých letních odpolední, kdy nikam nemusíš spěchat.Jen deka v trávě, košík s pár drobnostmi a místo, kde bylo slyšet hlavně šumění stromů.

Nejdřív si jen sedla do trávy a nechala na sebe dopadat teplé slunce.Postupně odkládala oblečení, stejně přirozeně, jako když odkládáš všechno, co během dne nepotřebuješ.

Vzduch byl teplý, tráva voněla létem a kolem nebyl nikdo, kdo by ji rušil.

A tak si dovolila být na chvíli úplně sama sebou.Bez spěchu. Bez pravidel. Jen ona, letní den a trochu svobody.

Tady je prní serie z tohoto focení.

Files

Comments

No comments found for this post.